Jako motoristický novinář jsem za svou kariéru vyzkoušel mnoho automobilových značek. Některé z nich mi však dosud unikaly – a často to byly právě ty ikonické, sportovní a luxusní. Mezi nimi i Ferrari. To se ale mělo změnit na brněnském Masarykově okruhu, kde mě čekaly testovací jízdy s dvěma modely této italské legendy. První jízda s Ferrari 296 GTS přinesla tak silný zážitek, že si zaslouží samostatný článek.

Ferrari 296 GTS na Passion Ferrari Brno

V rámci akce Passion Ferrari Brno se konaly testovací jízdy nejen pro potenciální zákazníky, ale i pro několik motoristických novinářů, mezi které jsem patřil. Na parkovišti u okruhu mě čekaly modely Ferrari 296 GTS a 296 GTB. Jedná se o dvě varianty téhož modelu. GTS je verze Spider s otevíratelnou střechou, zatímco GTB představuje klasický supersport s pevnou střechou. Kromě nich zde bylo i Ferrari 12cilindri s dvanáctiválcovým motorem, jak už název napovídá. Pravděpodobně jde o poslední svého druhu bez hybridní techniky. Ale to nechme na samostatný článek.

Ferrari 296 GTS: Technologický zázrak

Pojďme se ale blíže podívat na Ferrari 296 GTS. Tento vůz je plug-in hybridem, ovšem ne ve smyslu, jaký známe z běžných vozů. Jeho hybridní systém není zaměřen primárně na snižování emisí, ale na poskytování maximálního výkonu a dynamiky. Emise to ale samozřejmě také výrazně snižuje. S emisemi 153 gramů CO₂ na kilometr sice nesplňuje limit pro přidělení EL značky (ten je třetinový, tedy 50 g/km), ale v rámci supersportů jde stále o obdivuhodnou hodnotu.

Pod zadní kapotou kapotou, přesněji za dvojicí sedaček, najdeme třílitrový přeplňovaný šestiválec. Ten doplňuje elektromotor napájený trakční baterií o kapacitě 7,45 kWh. Tato nevelká baterie (běžné plug-in hybridy mají dvojnásobnou až trojnásobnou kapacitu) přidává vozu výkon a točivý moment bez zbytečné zátěže. To zajišťuje skvělé jízdní vlastnosti i v zatáčkách. Celý hybridní systém slouží hlavně k tomu, aby posunul hranice výkonu a dynamiky na novou úroveň.

Samotné šestiválcové srdce vozu Ferrari 296 GTS, které má úhel mezi dvěma řadami válců 120 stupňů, dosahuje výkonu 663 koní. Elektromotor však přidává další nemalé stádo. Vůz disponuje stádem 830 vzpínajících se koní při 8 tisících otáček spalovacího motoru. Ten se dokáže vytočit ještě o 500 otáček více. Maximálního točivého momentu, úchvatných 740 Nm, ovšem dosahuje při hodnotě 6 250 otáček za minutu. Díky tomu na stovku zrychlí za 2,9 sekund a akcelerace se zastaví až na 330 km/h.

První dojmy za volantem

Po krátké instruktáži, během níž jsem se seznámil se specifickým ovládáním vozu, jsem usedl do sedačky modrého Ferrari 296 GTS. Oproti běžným autům postrádá tento vůz páčky na směrovky, stěrače nebo světla – vše je integrováno do tlačítek na volantu, což může na první pohled působit nezvykle. Přesto se systém ovládání ukázal jako intuitivní.

Startování vozu probíhá stisknutím tlačítka, také na volantu, kdy se Ferrari nejprve spustí v hybridním režimu. Přitažením pravého pádla pod volantem však okamžitě ožívá šestiválec, jehož zvukový projev je jedním z výrazných zážitků z jízdy.

Proč zrovna při mé první jízdě s Ferrari prší?

Deštivé počasí a mokré silnice mě zprvu odrazovaly, ale nakonec se ukázalo, že právě díky těmto podmínkám mohly lépe vyniknout jízdní vlastnosti vozu. Už po prvních zatáčkách jsem cítil, jak jistě auto kopíruje silnici, a to i na mokrém asfaltu. Pneumatiky se doslova zakusovaly do povrchu a vůz projížděl zatáčky jako po kolejích.

Dynamika vozu je úžasná, ale v dnešní době mnoho elektromobilů zvládá zrychlení podobně, nebo i trochu lépe. Úžasný zvukový doprovod, který Ferrari má, jim však chybí. To ovšem ocení jen opravdoví nadšenci. Čím však Ferrari 296 GTS skutečně vyniká, jsou jízdní vlastnosti v zatáčkách.

Připomnělo mi to můj dávný zážitek z jízdy v rallyovém speciálu na okruhu v Sosnové vedle profesionálního jezdce, tehdejšího vicemistra světa v rally. Tehdy jsem měl pocit, že zatáčky, do kterých se řítíme, nelze bezpečně projet. Když jsem ale cítil, jak fungují brzdy před zatáčkou i podvozek v zatáčkách, došlo mi, že toto auto má limity úplně jinde. Cokoliv, co jsem do té doby řídil, se s tím nedalo srovnat. Stejný pocit jsem měl ve Ferrari, které i na mokrém asfaltu předvádělo něco neskutečného. Z podvozku jsem cítil úžasnou jistotu, počasí navzdory.

Jízda ve Ferrari 296 GTS je nezapomenutelný zážitek

Během jízdy jsem si vyzkoušel hranice vozu, byť opatrně, a dokonce jsem jej krátce dostal do lehkého smyku. Díky nastavení pro mokré podmínky a zapnutým asistentům trakce a stability (což nám náš instruktor zakázal v tomto počasí měnit) ale auto rychle reagovalo. Větší prokluzy kol tedy nedovolilo. I tak ale zážitek z řízení Ferrari 296 GTS patří k těm, na které se nezapomíná.

Závěr? Ferrari 296 GTS není jen obyčejný supersport. Je to technologický zázrak, který dokonale propojuje výkon, ovládání a jedinečný pocit z jízdy. A to vše s moderní hybridní technologií pod kapotou. Jelikož bych se na suchu pravděpodobně neodvážil jít na hranice vozu, právě mokré podmínky ukázaly, jaké schopnosti se v tomto automobilu skrývají. Jízda ve Ferrari 296 GTS je asi každého milovníka sportovních vozů. Tento sen jsem si tímto splnil a měl jsem pocit, že pro toto auto platí jiné fyzikální zákony než pro jiná auta.