Milí čtenáři,

po sérii článků o cestě, jak dojít na vrchol sebelásky už víme, že velké změny v životě vezmou čas, někdy mnoho času. Leckdy se tyto změny dějí dlouhé týdny, měsíce i roky. Osobní růst, ke kterému mnoho z nás věnuje určitý čas, také vyžaduje trpělivost – a to proto, že my musíme teprve nechat své mozkové buňky, aby se zrodily – a to už víme z předešlých článků.

Jenže pojme si říct narovinu, že mít některé věci a zažívat viditelné změny hned, je prostě příjemné a žádoucí a dnešní zrychlený svět nás k tomu nabádá skoro denně. Potřebujeme občas udělat rozhodnutí a ihned do toho jít a ihned vidět, že nás to přináší úlevu, radost či jinou příjemnou emoci.

Proto Vám chci dnes povědět, že je možné velké věci zažívat v životě téměř okamžitě, abychom mohli čerpat sílu a vidět změny ihned. Protože ano, ptáte-li se, i to je v osobním růstu důležité. Ba co víc, právě tato změna, o kterou se s Vámi dnes podělím, je naprosto klíčová a dříve či později ji stejně budeme muset udělat, chceme-li žít naplno a šťastně, v hojnosti i vnitřním bohatství.

Při práci s lidmi i dětmi jsem se za dlouhé roky naučila, že jádro všech trápení lidí – ať jde ve výsledku o problémy ve zdraví, práci, traumatech, nedůvěře k lidem, manželství, rodičovství, strachu – tvoří pouze jediné – VZTAHY.

To jediné jádro, které nás dělá šťastnými, však ve většině případů spíše nešťastnými, jsou vztahy, které máme, které jsme měli, nebo po kterých toužíme a také emoce, jež v nich cítíme nebo naopak necítíme.

Mnoho z nás si zažilo traumatické vztahy, manipulativní, toxické, psychicky ubíjející vztahy a bohužel je takových nezdravých vztahů čím dál více. A to, co je na těchto vztazích rozhodně nejtěžší, abychom si je vyřešili a tím uvolnili obrovský negativní tlak v našem životě, je z nich ODEJÍT.

Pojďme si říct upřímně, že takový toxický vztah rozhodně nevyřešíme jinak, než tak, že z něj odejdeme. V nezdravém vztahu je totiž vždy jeden “větší” a druhý “menší”, jeden “silnější” a druhý “slabší. Avšak nejedná se zde o výšku člověka, ale spíše o nadvládu jednoho nad tím druhým. Ten “větší a silnější” si myslí, že je víc, řídí toho druhého – “menšího a slabšího”, manipuluje, kontroluje, přebírá otěže vztahu a nejhorší je, že toto místo si tvrdě vydobývá už roky.

Má pocit, že může, protože na tom přece tak usilovně pracuje tak moc dlouho. Začal totiž nevinně, pomalu a zlehoučka, a až si získal naši důvěru, udeří nemilosrdně. A my jsme ochromeni, protože on si nás dlouho připravoval na ten jediný den, kdy se projeví a postaral se o to, abychom se ochromení opravdu cítili. My jsme si zatím po celý čas jeho příprav ani nevšimli, že se tento vztah postupně zvrhává směrem, jakým bychom si dobrovolně nikdy nevybrali. Jenže až jsme byli ochotní a schopní podívat se pravdě do očí, síla už nám na obranu žádná nezbyla. Den po dni nás o tu sílu tento toxický člověk připravoval a my jsme ani nezpozorovali, jak slabí si připadáme.

A právě v tomto bodě nastává chvíle, kdy jsme bez síly, bojíme se odejít, věříme, že nejsme nic a že také nic nedokážeme a vlastně ani netušíme, co je správné, protože za poslední měsíce nám někdo neustále cíleně říkal, že všechno, co děláme, je prostě špatně. Náš mozek tomu uvěřil a teď nám opakuje neustále to stejné, i když jsme sami v práci a toho toxického člověka vedle sebe momentálně nemáme, stejně se cítíme naprosto zničení, bez energie a bezcenní.

Najednou taky cítíme, že nejsme schopní číst žádné knihy, osobnostně růst, jít na procházku, do kina, cítíme, že nemáme sílu takřka vůbec na nic.

A právě takoví lidé, kteří prožívají něco podobného, ať už s rodiči, partnerem, kamarádem, kamarádkou, nebo nadřízeným, nejvíc ocení změnu, kterou udělají ihned a která se ihned projeví v jejich životech, ihned jim řekne, co je správně a co ne.

Nemusí vlastně nic rozhodovat, protože vlastně ani na to rozhodnutí jim nezbyla síla. Jednoduše udají směr a život poplyne za ně.

Ano, takto přesně snadné to je. Udejme směr a život se postará sám. Protože my nepotřebujeme řídit všechno v našich životech. Naopak. Potřebujeme udávat směr a dát životu prostor, abychom mohli sílit a přijímat to, co z nás tu sílu dostane.

ZMĚNA, která ti doslova změní život je:

NASTAV SVÉ HRANICE!

Nastav si své vnitřní i osobní hranice ve vztahu k lidem. Nic víc. Nic míň. A možná vám mozek okamžitě řekne: “No jo, ale to je tak těžké!”

Tak mu pojďme společně říct: “Ne, není. Je to snadné. Je to jen směr, za kterým budu stát a to ostatní vyřeší sám život!”

Abychom ale pochopili, jak klíčové hranice jsou a jak moc jsou v souladu s láskou, ukážu vám to na příkladu.

Byli jsme s dětmi v nádherné zoo. Mimo stovky zvířat jsme tam viděli také medvěda. Měl krásný skalnatý výběh, trávu, obrovské kameny a my jsme se na něj dívali do propasti, kde seděl a jedl mrkev. Stáli jsme na malém kamenném mostku a on seděl hluboko pod námi. Kolem jeho teritoria byl vystaven pevný plot, který nemohl přeskočit, ani prorazit, ani prokousat. Dívali jsme se na něj s dětmi a obdivovali, jak silný je a jak krásně roztomile chroupal mrkev. Vedle něj seděl další medvěd a ten zase chroupal meloun. Medvědi jsou roztomilí a nádherní, stejně jako my lidé. Dokážeme žít s medvědy v souladu, ať už v zoo nebo někde v tundře, avšak potřebujeme dodržovat hranice. Medvěd má svoje hranice a jsou pro něho klíčové. My lidé je musíme dodržovat. Abychom si mohli užívat návštěvu v zoo, prohlédnout si zvířata, která bychom možná nikdy neviděli, musíme respektovat hranice, které jsou potřeba, abychom my lidé, ale i medvěd, byli v bezpečí, v pořádku, v pohodě, zdraví a neskončili jako medvědova svačinka, nebo aby medvěd neskončil postřelený.

Takto fungují přesně hranice i v lidském světě. Musíme si je určit. Musíme si určit to, co si dovolíme sami k sobě ve svém vnitřním světě, avšak také musíme určit to, co dovolíme druhým lidem ve vztahu k nám. Kam až druzí lidé v chování k nám mohou zajít?

Žijeme ve vztahu, kde si sprostě nadáváme?

Žijeme s rodiči, kteří nám i v dospělosti řídí život a neustále nás shazují?

Žijeme ve vztahu, kde jeden z partnerů určuje, kam půjdeme a s kým?

Pracujeme v místě, kde nás šéf ponižuje a chová se k nám jak ke kusu hadru?

Možná ano. Mnoho lidí takto přesně žije. A nejenže jsou nešťastní, po delším žití takovým způsobem přesně toto, co je tak trápí, dělají svým dětem, blízkým. To rozhodně nechceme. Troufám si to říct za všechny lidi na světě, že tohle nechceme, protože jsem ještě nepoznala člověka, který by netoužil po tom být šťastný.

Chceme žít přece v lásce a cítit radost. Toužíme usínat s krásným pocitem z uplynulého dne a být na sebe pyšní a každý večer si říct: “Děkuji Bohu za tento úžasný den.”

Abychom mohli přijet do stanice jménem RADOST, musíme si jednoduše stoupnout na správnou zastávku. A tou zastávkou je: Nastavme si své hranice.

Moje hranice například jsou velmi jednoduché. Nastavila jsem si je podle božích přikázání, protože mě nikdo nikdy nenaučil v dětství, jak si je mám nastavit a proč. A tak jsem to neuměla. Jenomže život mě naučil, že lidé si dovolí jen to, co jim dovolím já a mé hranice.

Já osobně dávám každému člověku stejnou šanci. Bez předsudků. Moje hranice však nikdo nepřekročí, protože pak jsem v ohrožení nejen já, ale také on.

Hranice totiž chrání nejen mne, ale také toho druhého, a proto vím, že je to v souladu s Bohem a s láskou. Když druhému dovolím, aby mi ubližoval, dovolím mu činit něco špatného, což se mu vrátí ve zlém.

Když si každý člověk nastavíme své hranice a pokud ty hranice budou v souladu s láskou, pak toxických lidí bude vždy ubývat a nejen naše země, ale celý lidský svět se pozvedne v energii lásky.

Napište si své hranice. Jednoduše. Dodržujte je a lidé, kteří je budou chtít neustále překračovat, buď pochopí, že nesmí, anebo odejdou z vašeho života a vůbec vám to nemusí být líto. Skvělých a milujících lidí je mnoho, najdou si vás, jen jim musíme uvolnit v životě místo.

Protože když vy máte ve svých hranicích nevěru, lež, manipulaci, pak jste v té stejné energii a člověk s ryzím charakterem, pravdomluvný a věrný vás v davu prostě nenajde.

Hranice – pevné a dané – se stanou majákem nejen pro vás a vaše děti – ale také pro ty, kteří později vystaví vás nový svět v lásce.

Barbora Ujčíková