Milí čtenáři,

v knize Věda o osobním úspěchu jsou sdílena fakta, která Napoleon Hill nashromáždil o cestách k úspěchu od největších amerických podnikatelů, inovátorů a lídrů. Poskytne vám jasnou představu o tom, čeho jste schopni – za předpokladu, že víte, co chcete. Slovo „bohatství“ je v celé knize používáno v nejširším slova smyslu, tedy jako finanční, duchovní, duševní a hmotné bohatství.

Tato kniha je sestavena z živých nahrávek a rozhlasových vysílání, které Napoleon Hill přednesl před mnoha lety. Strategie, o nichž tyto nahrávky pojednávají, jsou dnes platné stejně jako v době, kdy je poprvé vyslovil – což potvrzuje i jejich neustálé opakování mnoha dalšími řečníky a autory. Zjistíte, co bylo možná jedním z prvních spojení mezi myšlenkou a činem a jak z toho můžete těžit.

Každá kapitola představuje jeden z principů úspěchu, které na sebe při čtení navazují. Dr. Hill v knize jasně vysvětluje, proč a jak jednotlivé kroky fungují napříč generacemi, a pomáhají tak lidem pomocí změny myšlení k bohatství a úspěchu.

Don Green

Ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Spalující touha

Když jsem byl v pubertě, chtěl jsem jít na vysokou školu, ale neměl jsem peníze. Tak jsem se domluvil s Tazewell Business College, že si školné odpracuji, a absolvoval jsem kurz na sekretáře. Když jsem ho dokončil, dostal jsem nápad, který měl dalekosáhlý dosah a ovlivnil miliony lidí – a další miliony lidí ovlivní, z nichž někteří se ještě nenarodili. Udělal jsem něco, co se nikdy předtím ani potom, pokud vím, nestalo, abych si zajistil, že budu pracovat pro člověka, kterého jsem si vybral.

Zjistil jsem, že pokud si vyberu velmi úspěšného, prosperujícího a bohatého člověka a budu pro něj moci pracovat v úzkém kontaktu jako jeho asistent, seznámím se díky tomu s jeho přáteli a získám velkou část jeho znalostí, což pro mě bude mít ohromnou cenu.

Nakonec jsem si vybral generála Rufuse A. Ayerse z Virginie. Vlastnil železnici, řetězec pil, bank a uhelných dolů, a kromě toho byl váženým členem jedné z nejvýznamnějších právnických firem ve státě Virginie. Rozhodl jsem se, že generál Ayers bude mít to velké štěstí, že mi dá mou první práci, a tady je způsob, jak jsem mu tu novinu oznámil. Napsal jsem mu dopis, ve kterém jsem uvedl:

Milý generále Ayersi,

právě jsem dokončil sekretářský kurz na Tazewell Business College a vím, že Vás potěší, že jsem si Vás vybral jako svého prvního zaměstnavatele. Jsem ochoten jít k Vám pracovat za následujících podmínek:

První tři měsíce Vám budu za to, že u Vás budu moci pracovat, platit měsíční mzdu v libovolné výši, kterou si určíte, s tím, že pokud si budete po uplynutí těchto tří měsíců přát pokračovat v mých službách, budete mi platit stejnou mzdu. Ale zatím mi dovolte, abych u Vás zmíněné první tři měsíce pracoval na dluh, který si pak budete moci strhnout, pokud se rozhodnete v mých službách pokračovat.

S pozdravem,

Napoleon Hill

To ho asi dostalo do úzkých, že?

Na můj dopis neodpověděl. Zavolal mému otci a řekl: „Chci, abys mi toho chlapce poslal. Chci se na něj podívat.“ Neřekl nic o tom, že by mě měl zaměstnat. Šel jsem do jeho obrovské advokátní kanceláře. Vstal od stolu a třikrát nebo čtyřikrát mě obešel kolem dokola, ani jednou neotevřel pusu.

Pak se vrátil, sedl si ke svému stolu a řekl: „Chtěl bych se vás zeptat jen na jednu otázku. Napsal jste ten dopis sám, nebo vám někdo řekl, co máte napsat?“

Odpověděl jsem: „Generále Ayersi, ten dopis jsem napsal sám a myslel jsem každé slovo vážně.“

Řekl: „Přesně to jsem si myslel, když jsem si vás prohlédl, zítra ráno nastoupíte do oddělení sekretariátu s pravidelným nástupním platem.“

V té době byl běžný nástupní plat pohádkových 50 dolarů měsíčně!

Později, když jsme byli s bratrem přijati na právnickou fakultu Georgetownské univerzity s úmyslem stát se právníky, jsem uzavřel smlouvu s jedním časopisem, abych psal příběhy o úspěšných lidech. Mezitím jsem se stal novinářem, mladým reportérem, a už tehdy mi psaní docela šlo.

Měl jsem to štěstí, že jsem byl přidělen Andrewu Carnegiemu, v té době nejbohatšímu muži na světě, který byl po celém světě známý jako nejlepší lovec hlav. Tak se stal úspěšným – uměl využít síly Mastermindu a obklopit se těmi správnými lidmi, kteří uměli to, co potřeboval. A nikdo – to mi, prosím, věřte – se nikdy nepozvedne nad průměr, pokud se nenaučí využívat mozky jiných lidí a někdy také peníze jiných lidí. Říkáme tomu MJL a PJL, tedy „mozky jiných lidí“ a „peníze jiných lidí“. (Z anglického originálu OPB a OPM – other people’s brains a other people’s money.) A je potřeba kombinace obojího, to mi věřte.

Napoleon Hill

Zdroj: Napoleon Hill: Věda o osobním úspěchu