Milí čtenáři,

lidé mají tvůrčí mysl a jsou schopni vytvářet věci, které dosud neexistovaly. Než však mysl začne pracovat, musí být přítomna myšlenka. Pamatujte, že ve všech případech musí existovat nejprve myšlenka, teprve potom se může zhmotnit.

Limity si vytváříme sami

Stojí za to znovu a znovu opakovat, že myšlenky v naší mysli jsou omezeny pouze těmi limity, které si sami vytvoříme.

Náš mentální postoj určuje náš stav a každou naši životní zkušenost. Můžeme dělat pouze to, co si myslíme, že můžeme udělat. Co děláme, co jsme a co máme, to vše závisí na tom, co si myslíme.

Faktem je, že nikdy nemůžeme vyjádřit nic, co nemáme nejprve ve své mysli. Pokud existuje nějaké tajemství, pak je to právě toto – veškerá moc, veškeré bohatství a veškerý úspěch musí existovat nejprve v podobě myšlenek zabudovaných do naší vlastní mysli.

Mysl má prospěch a užitek z obou forem představivosti. Většina vynálezců používá formu známou jako syntetická představivost. Používání syntetické představivosti nám umožňuje vzít již existující plány, myšlenky, výrobky a projekty a jednoduše je přeskládat, pozměnit nebo doplnit, a tak přinést světu nové produkty. Většina vynálezů Thomase Edisona spadá do této kategorie.

Oproti tomu tvůrčí představivost je proces, při kterém představivost využívá nekonečnou inteligenci a díky tomu tak získává nové nápady. Tvůrčí představivost používají obchodníci, hudebníci nebo spisovatelé.

V dnešním úryvku z knihy The Science of Success (Věda o úspěchu) se s námi Napoleon Hill podělí o cvičení pro posílení naší tvůrčí představivosti. Vyzkoušejte ho!

Don Green

Ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Tvůrčí vize

Tvůrčí vize mužů a žen, kteří se nebáli kritiky, se zasloužila o svět, v jakém dnes žijeme. Je také zodpovědná za vědecké vynálezy moderní doby, které vedly nejprve k éře parníků, za jejichž praktickým a později i komerčním využitím stojí Robert Fulton, poté k éře železnic, éře elektrotechniky, éře oceli a železa, éře obchodních domů, éře mrakodrapů, éře automobilů, éře letadel, éře plastů, a nakonec k atomové a kosmické éře.

Tvůrčí vize inspiruje lidi k průkopnictví a odvaze experimentovat s novými myšlenkami v každé oblasti života. Vždy hledá lepší způsoby, jak vykonávat lidskou práci a uspokojovat lidské potřeby.

Tvůrčí vize je vlastnost mysli, která náleží pouze těm, kdo se řídí zvykem dělat něco navíc, protože neuznává nic takového jako pravidelnost pracovní doby, nezajímá se o finanční odměnu a jejím nejvyšším cílem je udělat nemožné.

Tvůrčí vize může být vrozenou vlastností mysli, nebo může být vlastností získanou, neboť ji lze rozvíjet svobodným a nebojácným používáním naší představivosti.

Existují dva typy představivosti:

(a) Syntetická představivost, která spočívá v kombinaci již známých myšlenek, pojmů, plánů nebo faktů, jež jsou využity novým způsobem.

(b) Tvůrčí představivost má základ v podvědomé části mysli a slouží jako prostředek, jímž se prostřednictvím šestého smyslu odhalují nové skutečnosti nebo myšlenky.

Je známo, že jakákoli myšlenka, plán nebo záměr opakovaně vnášený do vědomé mysli a podporovaný emocionálním cítěním je automaticky zachycen podvědomou částí mysli a dotažen do logického konce pomocí jakýchkoli praktických prostředků, které jsou k dispozici.

Pochopte tuto pravdu a bude vám jasné, proč byste měli přijmout váš jednoznačný hlavní záměr a začít jej ihned uskutečňovat. Pochopení této pravdy vám také odhalí jednu z hlavních výhod principu mastermind, protože fungující mastermind aliance inspiruje k používání představivosti a vede k rozvoji tvůrčí vize.

Tvůrčí vize úzce souvisí se stavem mysli, který se nazývá víra, a je příznačné, že ti, kdo prokázali schopnost tvůrčí vize, byli, jak známo, lidé se silnou vírou. Je to logické a pochopitelné, když si uvědomíme, že víra je prostředkem přístupu k nekonečné inteligenci, zdroji veškerého poznání.

Příklad tvůrčí vize

Tvůrčí vize přesahuje zájem o hmotné věci. Budoucnost posuzuje podle minulosti a budoucností se zabývá více než minulostí. Představivost je ovlivňována a řízena schopnostmi rozumu a zkušeností. Tvůrčí vize obě tyto složky odsouvá stranou a svých cílů dosahuje prostřednictvím nových nápadů a způsobů.

Zatímco představivost si uvědomuje omezení, překážky a odpor, tvůrčí vize je překonává jako by neexistovaly a přichází k cíli. Představivost sídlí v intelektu člověka. Tvůrčí vize má svůj základ v duchu univerza, který se vyjadřuje prostřednictvím mozku člověka.

Dr. Elmer Gates, současník Thomase A. Edisona, žil v Chevy Chase ve státě Maryland. Zatímco Edison měl jen malé formální vzdělání, Dr. Gates byl zběhlý v mnoha přírodních vědách a měl výhodu rozsáhlého formálního vzdělání.

V celém vědeckém světě byl uznáván jako vědec nejvyššího kalibru a jeho vědecké vynálezy, jak vyplývá ze záznamů amerického patentového úřadu, převyšovaly vynálezy Thomase A. Edisona v poměru dvě ku jedné. Stejně jako Edison zahájil svou kariéru tím, že se nejprve spoléhal na svou představivost, kterou pak neustálým používáním a využíváním rozvinul v tvůrčí vizi.

Během poslední části života si doktor Gates vydělával na živobytí výhradně uplatňováním své vysoce rozvinuté schopnosti tvůrčího vidění. Metoda, kterou používal, je hodna pozornosti největších myslitelů, protože dokazuje, že člověk může rozvíjet svou představivost tak dlouho, dokud se nepřetaví v sílu tvůrčí vize.

„Můžete vymyslet spoustu dobrých nápadů, pokud svou mysl nebudete zaměstnávat těmi špatnými.“

Připomeňme si metodu doktora Gatese, jak uplatnit tvůrčí vizi, tzv. zvyk „vysedět nápad“, protože přesně to dělal. K tomuto účelu měl zvukotěsnou místnost, v níž „seděl“. Když chtěl vyřešit nějaký problém, šel do této místnosti, zavřel dveře, posadil se ke stolu s tužkou a papírem a zhasl světlo. Pak se soustředil na podstatu svého problému a čekal, až mu přijdou myšlenky, které potřeboval k jeho řešení.

Někdy se mu myšlenky začaly v hlavě rodit okamžitě. Jindy čekal hodinu i déle, než se začaly objevovat. Někdy se mu nové nápady získat nepodařilo.

Dr. Gates touto metodou zdokonalil a vylepšil více než dvě stě padesát patentů. Tyto patenty se týkaly nápadů, které se snažili zdokonalit vynálezci, kteří měli menší tvůrčí vizi než on. K jejich nápadům přidal poslední úpravy, které byly nutné k jejich dokonalosti.

Jeho metoda „vysedět nápad“ byla jednoduchá. Začínal tím, že zkoumal přihlášku patentu, dokud nenašel její slabinu. K tomu využíval vlastní zkušební laboratoř nebo v případě potřeby laboratoř amerického Úřadu pro normalizaci. Pak se odebral do své zvukotěsné místnosti, kde přihlášku patentu a výkresy vysvětlujícími patent položil před sebe na stůl a čekal, až se objeví neznámá veličina. Když se objevila, měla podobu nápadu, který mu poskytl informace, jež hledal.

Schopnosti Dr. Gatese v oblasti tvůrčího vidění byly natolik známé a důvěryhodné, že si ho najímalo mnoho velkých průmyslových společností, aby jim pomohl vyřešit některé jejich mechanické, ekonomické a průmyslové problémy. Dostával za to slušný honorář.

Když byl Dr. Gates požádán, aby vysvětlil zdroj, z něhož čerpal své výsledky, podal následující vysvětlení:

„Zdroj všech nápadů lze zařadit do následujících okruhů:

(a) Poznatky získané z individuální zkušenosti, pozorování, vzdělání, které jsou uložené v paměti.

(b) Vědomosti nashromážděné jinými lidmi.

(c) Univerzální zdroj nekonečné inteligence, v němž jsou uloženy všechny znalosti a všechna fakta, s nimiž lze navázat kontakt prostřednictvím podvědomé části mysli.

Když se snažím „vysedět nápad“, mohu se naladit na jeden nebo všechny tyto zdroje. Pokud jsou k dispozici i jiné zdroje, nevím, jaké to jsou.“

Napoleon Hill

Zdroj: Napoleon Hill – The Science of Success