V poslední době se objevuje mnoho nesouladů, zmatků a neshod kolem zpráv, politiky a veřejné správy. Lidé se nepřou ani tak o svůj názor na fakta, ale o samotnou pravdu a platnost těchto faktů. Vždy existovaly debaty o tom, jak přemýšlet a jak se cítit ohledně událostí dne, ale v poslední době se objevují protichůdné názory i na to, co se vlastně stalo. Věřím, že tento jev vzniká proto, že lidé nahlížejí na svět prostřednictvím různých „oken“. Pokud se podíváte na krajinu venku skrze tónované, čiré nebo vitrážové sklo, získáte tři různé pohledy na svět hned za vašimi dveřmi.

Poprvé jsem si uvědomil zprávy dne, když jsem na základní škole připravoval projekt o aktuálních událostech. Tehdy existovaly tři národní půlhodinové zpravodajské relace a tři odpovídající místní půlhodinové relace. Rozdíl mezi nimi byl stylistický, nikoliv věcný. Pokud jste sledovali jednu ze tří relací a pak mluvili s přítelem či kolegou, který sledoval jinou, mohli jste spolu inteligentně diskutovat o aktuálním dění. Mohli jste se lišit v pohledu na věc nebo v tom, jaký dopad budou mít zprávy do budoucna, ale prakticky by neexistoval spor o samotná fakta.

Dnes, pokud sledujete jednu zpravodajskou relaci a poté přepnete na jiný kanál, můžete mít pocit, že se ocitáte v jiném čase a na jiném místě, protože jejich reportáže o stejných událostech se liší tak zásadně.

Můj skvělý přítel a mentor Paul Harvey, který už nežije, po mnoho let denně vysílal několik celonárodních rozhlasových zpravodajství. Jeho relace se jmenovaly Paul Harvey News and Comment. Pan Harvey chtěl odlišit fakta dne od svého názoru. Pamatuji si, jak mi vysvětloval, že každý má nějaké předsudky, a že nejférovější, co můžete udělat, je přiznat ty své.

Předsudek se může projevit nejen tím, co o konkrétní události řeknete, ale i tím, které události se rozhodnete vůbec zmínit. Já sám jako nevidomý téměř denně poslouchám rozhlasové přenosy baseballových, basketbalových a fotbalových zápasů. Díky satelitnímu rádiu si mohu přepínat mezi komentátory obou týmů. Když rozhodčí přezkoumávají nějakou akci, komentátoři obou týmů sledují stejný počet zpomalených záběrů toho, co se stalo. Připadá mi fascinující, že ačkoli se dívají na stejné záběry, komentátoři jednoho týmu často dospějí k opačnému závěru než komentátoři soupeře. To plyne z jejich vlastního zaujetí, které vzniká díky tomu, že sledují stejnou hru z jiné perspektivy.

To, co psychologové nazývají potvrzovací zkreslení, je naše schopnost vidět to, co chceme vidět, co doufáme, že uvidíme, nebo co očekáváme, že uvidíme.

Až půjdete svým dnešním dnem, zkuste se dívat na obě strany z pohledu všech zúčastněných.

Dnešek je ten den!

Jim Stovall

Slepý miliardář, autor mnoha knih i pravidelného pátečního zamyšlení s názvem Páteční káva.