Milí čtenáři,

představy jsou důležitou součástí toho, jakým způsobem věci vnímáme v naší mysli. Představy nám umožňují používat myšlenky k tomu, abychom viděli, cítili nebo vnímali chuť, jinými slovy – umožňují nám používat naše smysly k tomu, abychom si vybavili svou minulost ze vzpomínek nebo si představili svou budoucnost prostřednictvím snů a cílů.

Svůj cíl, své bohatství a své štěstí ovládáte do té míry, do jaké dokážete o těchto aspektech své budoucnosti přemýšlet, vizualizovat si je a vidět je v takové míře, abyste dosáhli jejich naplnění. Síla, která vám umožní vést produktivní život, se tedy nachází ve vaší vlastní mysli.

Síla myšlenek bývá často přirovnávána k úrodné zahradě. Při správné péči bude úrodná zahrada produktivní díky pozornosti, které se jí dostává. Pokud je zahrada zanedbávána, bude plodit plevel. Mysl nikdy není v klidu a buď buduje, nebo boří. Produkuje buď bohatství, nebo chudobu, úspěch, nebo neúspěch, utrpení, nebo štěstí. Nic není pro lidstvo cennější než mysl, ale využívá se jen nepatrné procento její kapacity.

Napoleon Hill obdivoval přírodu, poznal a uznal sílu, která ho přesahuje a která ho může vést směrem k jeho přáním. To, co viděl v přírodě, mu pomohlo k jakémusi znovuzrození. Využil šestý smysl a zapojil se do spolupráce s Nekonečnou inteligencí, která mu otevřela dveře do nové životní etapy. 

Don Green

ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Šestý smysl

Třináctý princip bohatství je známý jako ŠESTÝ SMYSL, kterým Nekonečná inteligence může a bude spontánně komunikovat bez jakéhokoli úsilí nebo dožadování ze strany jedince.

Tento princip je vrcholem celé této filozofie. Může být vstřebán, pochopen a aplikován POUZE poté, co je ovládnuto předchozích dvanáct principů.

ŠESTÝ SMYSL je ta část podvědomé mysli, na kterou je odkazováno jako na kreativní představivost. Bylo také na něj odkazováno jako na „přijímač“, skrze který nápady, plány a myšlenky probleskují do mysli. Tyto „záblesky“ jsou někdy nazývány inspirací nebo předtuchou.

Šestý smysl nelze popsat! Nelze jej vysvětlit člověku, který neovládl ostatní principy této filozofie, protože takový člověk nemá znalosti ani zkušenosti, se kterými by mohl šestý smysl srovnávat. Porozumění šestému smyslu přichází pouze meditací skrze rozvoj mysli zevnitř. Šestý smysl je pravděpodobně oním prostředníkem mezi omezenou myslí člověka a Nekonečnou inteligencí, a z toho důvodu je současně povahy duchovní i mentální. Má se za to, že to je místo, jímž se lidská mysl napojuje na Univerzální mysl.

Až ovládnete principy popsané v této knize, budete připraveni přijmout jako pravdu tvrzení, které by se vám jinak mohlo zdát neuvěřitelné: pomocí šestého smyslu budete s dostatečným předstihem upozorněni na hrozící nebezpečí a ve správný čas na příležitosti, kterých byste měli využít.

S rozvinutím vašeho šestého smyslu vám přijde na pomoc „strážný anděl“, který splní vaše rozkazy a vždycky vám otevře dveře do Chrámu moudrosti.

Nikdy nebudete vědět, zda to je, nebo není pravda, pokud nebudete dodržovat instrukce popsané na stránkách této knihy nebo obdobný postup.

Autor nevěří na zázraky ani je neobhajuje, protože má natolik dostatečné znalosti přírody, aby věděl, že se příroda nikdy neodchyluje od svých zavedených zákonů. Některé z jejích zákonů jsou tak nepochopitelné, že jejich projevy nazýváme „zázraky“. Z toho, co jsem doposud zažil, má šestý smysl k zázraku nejblíž, ale to jenom proto, že přesně nerozumím způsobu, jakým tento princip funguje.

Autor však ví, že existuje síla nebo prapříčina nebo inteligence, která prostupuje každým atomem hmoty a zahrnuje každou částici energie vnímatelnou člověkem – že tato Nekonečná inteligence přeměňuje žaludy v duby, způsobuje, že voda teče z kopce dolů podle gravitačního zákona, že po noci následuje den a po zimě léto, a to vše si udržuje své správné místo a vztah ke všemu ostatnímu. Tuto Inteligenci je možno, pomocí principů této filozofie, přimět k tomu, aby pomohla přeměnit TOUHU v její konkrétní či materiální formu. Autor toto ví, protože s tím experimentoval – a PODAŘILO SE mu to.

Krok po kroku jste předchozími kapitolami byli vedeni až k tomuto poslednímu principu. Pokud jste ovládli každý z předchozích principů, jste připraveni bez skepticismu přijmout tvrzení, která zde budou předložena. Jestliže jste předchozí principy ještě neovládli, musíte tak učinit dříve, než budete schopni jednoznačně určit, zda jsou tvrzení v této kapitole fakta, nebo fikce.

Když jsem si procházel věkem vzhlížení k hrdinům, pozoroval jsem, že se snažím napodobovat ty, které obdivuji nejvíc. A navíc jsem objevil, že VÍRA, s níž jsem se snažil své idoly napodobit, mi dávala schopnost tak činit dosti věrně.

Nikdy jsem se úplně nezbavil svého zvyku uctívat hrdiny, i když jsem už překonal věk, který k tomu přísluší. Moje zkušenost mě naučila, že nejlepší věcí je být opravdovým velikánem a druhou nejlepší věcí je co nejlépe napodobit tuto velikost vlastními myšlenkami a činy.

Dávno předtím, než jsem publikoval jediný řádek nebo se pokoušel přednést veřejný proslov, jsem si osvojil návyk formovat svůj vlastní charakter snahou napodobovat devět mužů, jejichž život a dílo na mě nejvíc zapůsobily. Těmito devíti muži byli Emerson, Paine, Edison, Darwin, Lincoln, Burbank, Napoleon, Ford a Carnegie. Každý večer jsem po dlouhé roky vedl imaginární zasedání rady s touto skupinou mužů, které jsem nazval svými „neviditelnými poradci“.

Postup byl následující. Těsně předtím, než jsem šel spát, jsem zavřel oči a představoval si, jak se mnou těchto devět mužů sedí kolem zasedacího stolu. Tak jsem měl nejenom příležitost sedět vedle těch, které jsem považoval za velikány, ale také celé skupině předsedat.

Tato noční setkání měla zcela JEDNOZNAČNÝ ZÁMĚR, a to rozvinout mou představivost. Mým záměrem bylo přebudovat vlastní charakter, aby představoval soubor charakterů mých imaginárních poradců. Už od mládí jsem si uvědomoval, že musím překonat nevýhodu svého narození do prostředí nevzdělanosti a pověr, a tak jsem si záměrně z vlastní vůle zadal úkol znovu se narodit pomocí metod zde popsaných.

Napoleon Hill

Zdroj: Napoleon Hill – Myšlením k bohatství ǀ 1937 První vydání