Každý z nás má ve svém životě nějaké cíle, sny nebo ambice. Chceme mít více v každém aspektu našeho života. Základem naší snahy o úspěch je prostá touha být šťastný. Tak nějak věříme, že dosažení našich cílů nás nakonec učiní šťastnými. Nedávno jsem četl o výzkumném projektu známém jako Harvardská studie vývoje dospělých nebo jednoduše označovaném jako Harvardská studie. Jedná se o nejrozsáhlejší studii lidského chování, která kdy byla provedena. Jedná se o nepřetržitou výzkumnou studii, která trvá již více než 80 let. Harvardská studie sleduje jednotlivce a jejich rodiny od 30. let 20. století. Původní test zahrnoval subjekty složené ze stovek absolventů Harvardu a také mladých lidí, kteří vyrůstali v nejvíce znevýhodněných čtvrtích Bostonu. Výzkumníci stále provádějí dvakrát ročně osobní rozhovory, odebírají vzorky krve, a dokonce provádějí skenování mozku stovek a nyní již tisíců účastníků. Tento projekt přinesl doslova miliony stran výzkumu, který hledá odpověď na otázku, co dělá lidi šťastnými.

Je to jednoduchá otázka s velmi složitou odpovědí. Jak nás naučil sir Arthur Conan Doyle prostřednictvím své nesmrtelné postavy Sherlocka Holmese, někdy je nejsnazší cestou k pravdě vyloučit vše nepravdivé. V nejnovější generaci Harvardské studie byli mileniálové na prahu dospělosti dotazováni, co si myslí, že je udělá šťastnými, až jim bude 40 let. Osmdesát procent dotázaných uvedlo, že je učiní šťastnými bohatství nebo to, že budou bohatí, zatímco padesát procent dotázaných si myslí, že jim štěstí přinese sláva.

Když však byli čtyřicátníci a padesátníci dotazováni na své skutečné životní zkušenosti, bohatství a sláva měly s jejich osobní spokojeností nebo štěstím jen velmi málo společného. Kromě základních životních potřeb se ukázalo, že peníze jsou jako součást štěstí prakticky nepodstatné. Sláva byla ve skutečnosti protichůdným ukazatelem nebo měla negativní vliv na skutečné štěstí lidí. Filmové hvězdy, politici a sportovci, kteří byli dotazováni, popisovali slávu jako cenu, kterou je třeba zaplatit za dosažení svých cílů. Bohatství popisovali spíše jako výsadu, která má význam a vytváří štěstí pouze tehdy, když se o něj dělí.

Pokud se chcete do Harvardské studie ponořit hlouběji, můžete si přečíst knihu s názvem Dobrý život (The Good Life) od Dr. Roberta Waldingera, nebo můžete jednoduše přijmout nevyhnutelné závěry této neuvěřitelné vícegenerační studie. Z ní jasně vyplývá, že to, co nás činí šťastnými, je vztah k druhým lidem. Ukázalo se, že pozitivní vazby a trvalé vztahy s rodinou, přáteli a kolegy činí lidi šťastnějšími, zdravějšími – a to jak po psychické, tak po fyzické stránce – a také se dožívají vyššího věku.

Věřím tomu, že pokud chceme být šťastní, potřebujeme něco dělat, někoho milovat a mít se na co těšit. To všechno lze nalézt v trvalých vztazích, které nás provázejí celým životem.

Jak půjdete tímto dnem, řiďte se ověřenými výzkumy a buďte šťastní.

„Dnes je ten správný den!“

Jim Stovall

Slepý miliardář, autor mnoha knih i pravidelného pátečního zamyšlení s názvem Páteční káva.