A teď se po přečtení nadpisu tohoto článku pojďme, prosím, společně zamyslet, CO je to nejcennější, co v životě vlastně máme?

Záhy si to odhalíme a také to, proč je tak nesmírně důležité se k tomu vracet neustále a jak to vůbec souvisí s velkými sny?

Dnes se mnou můžete a také nemusíte souhlasit. Co je pro vás to nejcennější? Mnoho úspěšných lidí si myslí, že nejdůležitější komoditou na světě je ČAS. Čas je samozřejmě důležitý, nemůžeme si ho koupit a každý člověk ho má denně úplně stejně. Avšak většinou je tak moc důležitý pro lidi, kteří mají někde uvnitř výčitky nebo traumata a netrávili ho vždy v souladu se svým srdcem. Za nejdůležitější ho považují také lidé, kteří příliš pracují anebo ti, jež obětovali příliš dlouhou dobu tím, co nenáviděli a pak si uvědomili, že čas už nelze vrátit, posunout nebo si ho koupit. Čas je důležitý a umět s ním nakládat je jistě téma – snad pro další článek. 

Dnes Vám chci však říci, že pro mě je jasně nejcennější komoditou na světě UMĚNÍ DÝCHAT. Doslova.

Milí čtenáři, zkusme se jednoduše podívat na různé úhly pohledu života a každý se PAK rozhodněme pro svou nejdůležitější komoditu. Já vám chci dnes předat nesmírnou důležitost vašeho dechu.

ŽEBŘÍČEK HODNOT – na které příčce máte napsaný svůj dech?

Máte vůbec svůj vlastní životní žebříček hodnot a máte na něm své dýchání? Samozřejmě, že dech jako takový nelze považovat za naši hodnotu, protože je to spíše fyziologická záležitost těla a tělo jej dělá zcela autonomně. Ale co když je pro mě důležitá hodnota v životě „pečovat o své zdraví – psychické i fyzické“? To už pak o dechu mluvit můžeme.

A věřte mi, není nic zázračnějšího, než se naučit umění svého vlastního dechu, bez kterého jistě nedokážeme žít déle než pár minut.

Víte, poslední léta mého příběhu mne naučila mnoho o energii lásky. Můj žebříček hodnot je vytvořen dle přínosů nejen mě, mým dětem, ale také lidem okolo mě. Moje dny jsou už téměř 10 let o tom, že si celý den nemám čas ani sednout a dát si v klidu kávu. Pak ale přijde večer a já mám času spoustu. A troufám si říci, že takto podobně to má mnoho lidí. Rozdíl však vnímám v přítomnosti bohatství a lásky v každodenním životě každého z nás – zda ještě večer máme energii na to dělat něco přínosného světu sobě, rodině, světu anebo ne.

Jenže tomu tak nebylo vždy. Měla jsem kdysi po večerech tolik času a jen zírala do tmy. Neměla jsem energii vůbec na nic. Času jsem však měla spousty. Nechtěla jsem ten čas mít a jen jím plýtvat. Chtěla jsem občas odpočívat, ale také být přínosem pro svět. Jenže nic mě nebavilo. Chtěla jsem něco dělat, chtěla jsem žít úplně jinak, hlavně ten čas nenechat proplouvat mezi prsty.

Pak přišlo období covidu a lidé kolem mě najednou měli potíže s dýcháním. Měli spoustu času, leželi doma, všude zavřeno a oni nemohli dýchat. I mě to jednou potkalo. A tak jsem den po dni začala chápat, že je pro mě nejdůležitější komoditou na světě můj dech a začala jsem ho dávat na první místo – učit se ho vnímat, poznávat, následovat ho a taky mu dovolit mě uzdravovat psychicky i fyzicky. 

UMĚNÍ DÝCHAT uzdravuje

Dnes je to už pár let, kdy vědomě a zhluboka dýchám a hlavně díky tomu jsem uzdravila mnoho svých traumat. A vy můžete také. Můžete nabrat sílu a vdechnout každé své buňce víc síly. Uvědomujme si každou svou buňku. Potřebuje naši podporu a naše rozhodnutí udělat pro sebe víc.

„Jen“ nádech a výdech. Uvědomit si ho. Zpomalit tempo svého života. Dejme si šanci a vytvořme si potřebu dýchat a nechat své myšlenky plout, ztišit je nebo úplně vypnout.

Pojďme si společně jen tak dýchat. Jen si lehněte na chvíli a uvolněte své tělo. Myslete jen na jedinou věc – svůj dech. Říkejte si:

„JSEM SVÝM DECHEM. JSEM SVÝM DECHEM. JSEM SVÝM DECHEM.“

Odpočívejte chvíli a vložte do své mysli myšlenku, že naučit se správně dýchat – ve stresu, při cvičení, při nátlaku, námaze, meditaci – je to nejdůležitější a nejprospěšnější pro tělo, ale i pro psychiku.

Bez dechu bychom nebyli ničím. Žádná energie. Žádný život. Žádné sny. Dýchejte zhluboka ve sprše, v autě, před zkouškou, kdykoliv, kdy potřebujete. Starejte se také o svou kůži. Kůže je nejen největším orgánem lidského těla, ale také dýchacím orgánem a bez ní umíráme. Choďme do přírody a dýchejme zhluboka, relaxujme. Avšak nestarejme se jen o své plíce, ale také o kůži. Je stejně tak důležitá, protože díky ní proudí k milionům buněk kyslík.

Studujme svůj dech, meditujme. Dýchejme vědomě a pak dovolme tělu, aby si dýchalo jak samo potřebuje. Pouštějme své strachy pomocí dechu. Odpouštějme pomocí dechu. Budujme sebelásku pomocí dechu. Důvěřujme životu.  

Mějme velké sny, avšak na sklonku dne se vraťte ke svému dechu

Ať jsme ve svém životě na jakékoliv cestě, tvoříme velké věci anebo se momentálně cítíme, že spíše přežíváme, zastavme se. Ve vašem dechu se skrývá mnohem více životních odpovědí, než si nyní možná dokážete představit.

Nechtějme mít celý život ve svých rukou, mějme ve svých rukou pouze to, co můžeme udělat a co možná ještě neděláme. A pokud děláme vše, co je jen v tu chvíli možné, dovolme si důvěřovat svému dechu.

Život se děje. Stále potkávám mnoho lidí, kteří jsou zničení životem, protože svou pozornost příliš upnuli na jedno místo. Stále se něco děje, stále něco řešíme, někam se ženeme, všechno chceme, toužíme po spravedlnosti života a musíme si, že všechno, všecičko na světě je v našich rukách.

Váš dech vám ukáže – budete-li se učit dýchat a uvolňovat každý den spoustu „tajemství“. Jedno z nich je, že nemáme všechno ve svých rukou. Často v nich nemáme ani svá vlastní rozhodnutí, protože se nám může stát, že některé události, věci, či situace rozhodnou druzí za nás a mají obrovský vliv i na naše životy.

Ale to neznamená, že jen tak musíme bloumat životem ztracení. Důležité je to, zda se dokážeme nadechnout a vstát, s láskou a odhodláním tyto následky rozhodnutí odpustit a otočit v něco úžasného.

Život není jen o nás. Život je o tom, koho se s láskou dotkneme a nezáleží na tom, zda na nás ihned čeká odměna. Ta přijde. V pravý čas, aby byla co nejvíc prospěšná právě vašemu životu právě tím způsobem, který si vaše duše nejvíc přeje. Protože mnoho z nás už ví, že žijeme proto, abychom naplňovali svou podstatu a plnili si sny. Žijeme, abychom tvořili nové sny pro druhé.

A vždy když se rozhoduji, zda vložím do něčeho úsilí, dostanu jednoduchou Boží otázku: „Uděláš to, i když za to nic nedostaneš?“ Já odpovím: „Ano.“ Protože pak mohu žít svobodně, s radostí a nesužuje mě břímě očekávání, zasloužení si.

Ať se děje cokoliv, ať jdete za jakkoliv velkým snem, ať překonáváte jakékoliv těžkosti, na sklonku dne je nejvíc na světě, když večer usínáme a víme, že žijeme – dýcháme. V nejtěžších chvílích jsem šla večer do pokoje svých dětí a na chvilinku poslouchala, jak oddechují. Nic na světě nemohlo být pro mě víc, než jejich dech.

Budujme společně svou vnitřní svobodu pomocí dechu. Uzdraví vám mnoho traumat, se kterými vám nedokáže pomoci nikdo jiný. Přinese úlevu a novou sílu žít v bezpodmínečné lásce.

Barbora Ujčíková

Fotografie od Alfonso Cerezo z Pixabay